Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je větrosnubný opadavý, trnitý až 6 m vysoký dvoudomý keř či keřovitý strom s opadavými listy. Své jméno získal v době Alexandra Makedonského, kdy vojáci pro sebe a své koně využívali rakytník k obnově sil. Koně získali díky obsahu rakytníkového oleje lesklou srst, od toho tedy „hippos“ – kůň, „phaes“ – lesk.
Jako země původu rakytník je uváděno Ruska, ale dnes je již rozšířen po celé Asii i Evropě. Na Sibiři, v Mongolsku a Číně jej lidé využívali pro jeho léčivé účinky v oblasti medicíny.
Rakytník je využíván v potravinářství (sirupy, kompoty, marmelády, džemy), medicíně (léčba kožních onemocnění , sliznice, žaludeční vředy, zažívacích potíží, rakovina, gynekologické problémy) i v kosmetice.
Látky obsažené v rakytníku jsou tedy cenné a mají významné léčivé účinky. Jde především o vitaminy, kumariny, bioflavonoidy, alkaloidy, oleje, třísloviny, minerální látky aj. V poslední době byl v této rostlině objeven alkaloid hippophein, z něhož vzniká biologicky aktivní amin serotonin ze skupiny endorfinů.
Serotonin má významné farmakologické vlastnosti, pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu, je účinný jako antidepresivum a má rovněž významný protinádorový účinek neboť omezuje patologický růst tkání.
Plody rakytníku mají mnohem větší obsah vitaminu C než například pomeranč a mnoho dalších prospěšných látek využívaných v léčitelství. Rakytník má biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém i tvorbu žluči a trávících enzymů. Pomáhá při plicních nemocech i žaludečních vředech, ale také kožních nemocech včetně omrzlin a popálenin.
Vynikajících výsledků bylo také dosaženo v případě potřeby detoxikace organismu.
Pěstování a sklizeň
Rakytník řešetlákový se dá velice dobře pěstovat i v našich podmínkách. Lze z něj použít všechny jeho části, tj. kořen, kůru, listy, květy, plody, semena i dřevo. Plody spolu se semeny jsou nejcennější. Plody rakytníku zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Bohužel se špatně česají a proto se na Sibiři používala velmi jednoduchá metoda.
Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do plachty nebo pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly.
V našich podmínkách se během sklizně střihají části větví, maximálně však 30 % rostliny, na kterých jsou plody. Po zmražení větví na teplotu -18 °C se plody setřepou a zpracovávají. To samozřejmě neplatí u drobných pěstitelů.
Semena
Semena přitom tvoří až 10% hmotnosti plodů. Škála jejich biologicky účinných látek je nesmírně široká a mezi ostatními rostlinami zcela mimořádná. Jeden z prvních rozborů plodů rakytníku řešetlákového provedl v roce 1980 na VŠCHT v Praze prof. Grégr a mimo jiné stanovil v sušině následující hodnoty (v%):
- celkový dusík 5,39
- hrubá bílkovina (Nx6,25) 33,71
- tuk – extrakce dietyléterem 15,40
- extrakce petroléterem 14,80
- průměrný obsah tuku 15,10
Dužina plodů
Sušina plodů rakytníku tvoří 17-19% z jejich celkové hmotnosti. Bohatá škála zbarvení plodů a dužniny, od žluté přes oranžovou až k jasně červené, je ovlivněna obsahem karotenoidů (do 3%). Plody je především možno považovat za výrazný polyvitaminový prostředek s obsahem široké škály dalších biologicky aktivních látek.
Obsahují provitamin A, vitamin B1, B2, B6, C, E, K1, F. Účinnou složkou jsou flavonoidy a hippophein. Olej obsažený v dužině plodu má oranžovou barvu s vysokým obsahem provitaminu A, vitaminu E a řadou nenasycených mastných kyselin.