Chemický obsah látek v plodu
Zabarvení plodů, od žluté, přes oranžovou až do červena, způsobují karotenoidy. Chuť, jakou jednotlivá bobulka má, je zas vytvářena podle množství sacharidů a způsobuje sladší nebo trpčí chuť.
Rakytník obsahuje vitamín B - B1, B2, B6, B3 (vitamín PP) udržující harmonickou funkci centrální nervové soustavy, B9 (kyselina listová) způsobující syntézu nukleových kyselin, krvetvorbu, růst a vývoj plodu.
Pokud jde o vitamín C (kyselina askorbová), patří rakytník spolu s černým rybízem a šípkem k jeho nejvýznamnějším přírodním zdrojům. Jeho obsah však značně kolísá v závislosti na odrůdě a přírodních podmínkách.
Zatímco přirozené porosty ve Střední Asii vykazují obsah 150-200 mg ve 100 g rakytníku, v oblasti Alp je to až kolem 800 mg i více. U šípku a černého rybízu se uvádí hodnota 200 mg ve 100 g plodů a například u pomeranče 50 mg. Jediná bobule rakytníku pokryje denní doporučenou dávku vitaminu C.
Vitamín C velmi dobře uchovává i v produktech z plodů vyrobených, např. šťáva, sirup, džem apod. Hlavním důvodem je skutečnost, že v plodech není přítomna askorbináza, tedy enzym rozkládající kyselinu askorbovou.
Provitamín D se v těle přeměňuje na vitamín D přispívá ke správnému růstu a vývoji kostí a zároveň reguluje množství vápníku a fosforu v krvi.
Vitamín E patří mezi nejdůležitější přirozené antioxidanty v potravě (A, E, C, B2), které omezují aktivitu kyslíkových radikálů, a je ochráncem esenciálních mastných kyselin. Využívá se při nemocech jako je mužská sterilita, svalová dystrofie a také u kardiovaskulárních poruch.
Vitamín K je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve a v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny. Při jeho nedostatku může, při neposkytnutí včasné lékařské pomoci, dojít i k vykrvácení v důsledku nefunkčnosti nebo nedostatku krevních destiček v krvi jedince.