Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. publikovala v roce 2009 článek, který čtenáře přehledně seznamuje s problematikou homocysteinu.
Poznatky o metabolismu homocysteinu
V současné době je homocysteinová teorie všeobecně přijímána a studiem metabolitů homocysteinového cyklu se zabývá velmi mnoho badatelů. Poznatky o metabolismu homocysteinu jsou užitečné pro každého člověka, protože
zvýšená hladina homocysteinu v krvi se v současné době považuje za ukazatel zvýšeného rizika srdeční ischemie, infarktu myokardu, onemocnění cév, hypertenze, vzniku rakoviny, předčasných potratů, poruch ve vývoji nervové soustavy a některých dalších vývojových vad.
Homocystein je neurotoxický, takže se podílí na poklesu mentální kapacity, vývoji demence a zjevně má podíl i na autismu.
JAK VZNIKÁ HOMOCYSTEIN?
Aminokyselina homocystein není v seznamu 20 aminokyselin, jež se podílejí na stavbě bílkovin lidského těla. Avšak vyskytuje se v buňkách i tělních tekutinách člověka, živočichů i rostlin jako aminokyselina, která je na křižovatce přeměn aminokyselin obsahujících ve své molekule síru. Mluvíme proto o transsulfuračních reakcích.
Pokud jsou všechny procesy „homocysteinového cyklu“ v rovnováze, hladina homocysteinu v krvi (plazmě i séru) se udržuje v poměrně úzkém rozmezí. U dětí do 15 let by neměla přesáhnout 12 μmol/l, u dospělých by měla být nižší než 15 μmol/l.
Zvýšený výskyt homocysteinu v moči byl poprvé zpozorován v souvislosti s nemocí homocystinurií, což je vrozená porucha metabolismu homocysteinu. Máme málo poznatků o tom, zda a kolik homocysteinu přichází do lidského těla potravou. Všeobecně se předpokládá, že homocystein v potravě obsažen není. O tom se chtěli přesvědčit nutriční odborníci z Drážďan pod vedením Anety Pexa, kteří analyzovali obsah homocysteinu v základních potravinách.
Potvrdili, že příjem homocysteinu potravou je v porovnání s jeho obsahem v krvi zanedbatelný. To znamená, že homocystein vzniká teprve v procesech přeměny aminokyselin uvnitř různých tkání, a z biochemie víme, že vzniká z aminokyseliny metioninu.
Mnohé studie prokázaly, že hladina homocysteinu v krvi je silně ovlivnitelná dietou. Patologická situace vznikne tehdy, když dojde k narušení rovnováhy mezi syntézou homocysteinu a jeho přeměnou na další aminokyseliny, což se nejčastěji děje v důsledku nadměrného příjmu potravin s metioninem a nedostatku kyseliny listové, pyridoxinu a kobalaminu. Velké množství metioninu se nachází v sezamu, v některých dalších semínkách, v mase a rybách. Většina ovoce a zeleniny má metioninu velmi málo; poněkud více ho obsahují brambory a vařená kukuřice. Pro zdárný průběh metabolických přeměn homocysteinu je nezbytné trio vitaminů B: vitamin B6 – pyridoxin, vitamin B9 – kyselina listová a vitamin B12 – kyanokobalamin.
Mnozí autoři se domnívají, že právě nedostatek těchto vitaminů ve výživě současného člověka vede ke zvýšenému výskytu onemocnění vyvolaných nadměrným hromaděním homocysteinu.
Zdroj: Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., Sféra 2009